Odněkud zvenku slyším vřískot malého dítěte.

Proč tak křičí?

Tak už konečně všichni ztichněte!

Proč jen křičí?

Najednou ticho je, ani hlásku,

Já bral to jen jako nadsázku.

Tohle jsem nechtěl, to vážně ne.

Prosím, ať už to pomine!

Svět bez zvuků je jako slunce bez paprsků,

Duha bez barev

A jako řeky bez potoků,

Motýli bez larev.

Sluch je poklad, pomyslím

A raděj se už probudím.